cz/ en

 Kapitola první                      
                                     ” El SON”

Hudební žánr který je otcem světoznámé salsy a velmi důležitou součástí kubánské kultury.
Jeho počátky sahají až do roku 1890 z provincie Santiago de Cuba kde se tento hudební žánr zrodil.
S africkými a španělskými kořeny si tento hudební žánr získal popularitu hlavně u obyvatel venkova tzv “Campesinos” ,ale i následovně ve městech což stalo součástí kultury a zábavy každodenního života kubánského lidu.

Většinou se hrálo v 5 členném seskupení “Quinteto” a až později se utvářeli 7 členné kapely “Septeto”.
Základními instrumenty jsou:
Los bongos (malé percuse ),la clave ,el tres(Kubánská kytara specielně upravená pro tento žánr),el Laud (kytara)/la flauta,las maracas/..ve větších 7 členných seskupení se začala přidávat Basa , Piano,trumpeta.
Základní rytmus Sonu je clave 3/2 nebo 2/3.

Muzikanti a hudební skladatelé,kteří se nejvíce zasloužili o rozvoj tohoto hudebního žánru jsou a navždy budou legendy Kubánské muziky jako
Faustino Aramas “El Guayabero”,Arsenio Rodríguez,Ignacio Piñero-Septeto Nacional,Benny Modré,Francisco Repilado-Los Compadres,Aragon,Pancho Amat,Septeto Santiaguero, Trio Matamoros…a spoustu dalších.

Skladby ,které jsou standartem kubánského Sonu jsou :
Son de la loma,Hechale Salsita,La mujer Antonio,El Paralitico,El Manisero,
El Jamauiquino,El Guayabero,Chan Chan,Mami me Gusto,La Reloja Pastora,La Rosa Oriental ,Marieta,Para Ti Nengon

Zde si můžete kliknout na link k playlistu s pestrým výběrem skladeb pro nasání krásného kubánského rytmu jakým je Son otec světoznámé salsy.
2 teoretická část bude o podrobnější historii kubánského Sonu jak se vyvíjel a jak ,který umělec ovlivnil přesně vývoj tohoto hudebního žánru… máte se na co těšit 😉

Que Viva el Son lo mas sublime para El alma divertir

 

     SEPTETO NACIONAL IGNACIO PINEIRO

Legendární septeto,které se velkou měrou o vývoj hudebního stylu jakým je Son.
Zakladatel Ignacio Pineiro (21.5. 1888- 12.3.1969) byl skvělým zpěvákem,muzikantem,skladatelem a mnohými nazýván jako otcem SONU.
Napsal a zkomponoval více jako 327 skladeb.
První hudební žánr,kterému se věnoval byla Rumba kde si získal uznání excelentního rumbera již od roku 1903 spolupracoval v seskupení rumba kapel jako např. TIMBRE DE ORO známé jako CLAVE Y GUAGUANCÓ a nebo grupo LOS RONCOS a proto nebylo náhodou ,že v 70′ letech se stal členem legendární rumbero zpěvák Carlos Embale.
Chvíli půspbil jako basista též v kapele SON OCCIDENTE by Maria Teresa Vera.

Roku 1927 ve střední Havaně založil SEPTETO NACIONAL seskupení kapely skvělých muzikantů,kteří měli možnost roce 1929 vystupovat na světové výstavě v Seville a v roce 1933 byli pozváni na světovou výstavu „století pokroku“ v Chicagu.
Ve stejném roce převzal skupinu Lázaro Herrera, když ji Ignacio Piñeiro opustil z finančních důvodů – navzdory jejich úspěchu hudebníci vydělali jen velmi málo. Skupina se rozpustila v roce 1937, ale pokračovala v hraní na nahrávání v roce 1940 a v televizním vystoupení v roce 1954. Po kubánské revoluci v roce 1959 skupina hrála znovu a stále hraje.
Ignacio Pineiro um Jeho CD Poetas del Son bylo nominováno na grammy v roce 2004.

Členové kapely:
Ignacio Piñeiro (director, double bass), Alberto Villalón (guitar, vocals), Bienvenido León (vocals), Francisco González Solares (tres), José Manuel Incharte (bongos), Juan de la Cruz Iznaga (vocals, maracas), Abelardo Barroso (vocals, 1928), Lázaro Herrera (trumpet, 1928), Eugenio Rodríguez “Raspa” (vocals, musical director), Agustín Someillán García (trumpet), Crispín Díaz Hernández (vocals, maracas), Dagoberto Sacerio Oliva (guitar, vocals), Enrique Collazo Collazo (tres), Francisco D. Oropesa Fernández “El Matador” (bongos), Raúl Acea Rivera “El Kao” (double bass)

Známé skladby jako ECHALE SALSITA,SON DE LA LOMA,SUAVECITO,LA MUJER DE ANTONIO,EL PARALITICO proslavili SON po celém světě.

…www.youtube.com/playlist?list=PLZJRb0TMSqwNmWm79EevYJF4WZo7-98dI…

Arsenio ”El Ciego Maravilloso”

Arsenio Rodriguez


Arsenio Rodriguez ”El Ciego Maravilloso” byl slepá od svých 7let po incidetnu s mulou ,která ho kopla do hlavy.Ale jeho talent a dar od boha pro cit k muzice ho nezastavil v tvoření a uznání jednoho z nejslavnějších kubánských hudebníků,který tento ostrov kdy měl. Jeho hudba byla revoluční v roce 1930, 40s a 50s pro jeho použití afro-kubánského rytmu s melodickým vedením “tres”-kubánská verze kytary specifická právě pro SON tzv tří-chodový, šest-strunný strunný nástrojna ,který Arsenio hrál suverénně na prvni rozeného hudebního genia.

Ignacio Arsenio Travieso Scull, známějšího jako Arsenio Rodríguez ”EL ciego maravilloso”se narodil v malém městečku Güira de Macurijes provincii Matanzas, 30. srpna 1911 a zemřel v Los Angeles 31.prosince 1970 a byl pohřben v New Yorku, kde 100 let po jeho narození, byl vytvořen pomník pro tuto ikonu kubánské hudby, financované Larry Harlow a Jose Raphael Mendez (Ralph Mendez) s podporou Henry Madina spolu se skupinou fanoušků a hudebníků. Larrymu, Ralphovi a Henrymu se také podařilo po něm pojmenovat ulici v Bronxu.

Byl známý jako „Úžasný slepý Muž „ El Ciego Maravilloso “ kvůli svému neobvyklému talentu na hraní tres, a on šel do historie jako jeden z nejdůležitějších kubánských hudebníků všech dob. Nejen kvůli desítkám písní, které napsal jako bolero, guaracha a Son montuno, ale také proto, že strukturálně inovoval takzvané spojivky nebo soubory přidáním tumbadory nebo conga bubnu. Po Arseniu to nikdo nedokázal udělat jinak.Mnoho exponentů tohoto žánru jej vidí jako”Otce Salsy.” Myslím, že to není jen kvůli jeho neúnavné horlivosti proinovace, ale také odkaz písní, které přinesly mezinárodní slávudo řady kapel, jako jsou La Sonora Ponceña a Fania All Stars. Další dobrý přítel, který nyní vstávátam mi v jeho letech řekl, že když Arsenio hrál v La Tropical, to svatyně kubánské taneční hudby, lidé raději sledovali a později tancovalijeho nahranou hudba. Důvodem bylo to, že navzdory své slepotě Arsenio velmi obratně dirigoval svou kapelu a hrál současně na tres což vytvářelo neuvěřitelnou show,která v průběhu následujích let z něj utvořila legendu celosvětového formátu.Byl autorem více jak 200 skladeb a velmi kreativním muzikantem,který svou tvořivostí kde přidal k tradičnímu sonu afrokubánské rytmy jako guaguancó,abakua,palo společně jazzovými rytmy v podání trumpety,saxofonu a rozsáhlé dechové sekce kde tímto vytvořil nový hudební styl SON MONTUNO.Díky této evoluci Sonu,který je hudebním žánrem vokálním, instrumentálním,tanečním a je stejně stylisticky pestrý jako blues and jazz. Komercializace Sonu prostřednictvím notových nahrávek a nahrávek k filmu začala v 10. Letech 20. století. Přispěla tak k její stylistické rozmanitosti a také k jejímu geografickému a sociálnímu šíření. Dvacátá léta kubánští spisovatelé, umělci a jiní přijali Son primárně v jeho komerční formě a prohlásili ho jako symbol národní kubánské identity.Arsenio se vždy hlásil ke svým rodným kořenům jeho rodinných předků z Konga.
Zde trošku popisu k jedné jeho skladbě i s odkazem na link youtube a následně i odkazem na playlist kde si můžete vychutnat nádhernou muziku tohoto geniálního kubánského muzikanta.
1 ”Yo naci en Africa” (Narodil jsem se v Africe):V roce 1960 Arsenio nahrál skladbu „Yo nací del África“ (I Was Born of Africa) pro jeho LPCumbanchando con Arsenio (Fiesta en Harlem) (SMC 1074). Kde texty této písně jasně vyjadřují jeho jádro rasové identity. V sekci poezie odmítá jeho španělská příjmení, zatímco spekuluje o tom, jaké by mohlo být jeho pravé africké jméno a etnicita. Svou nejistotu pak vyřeší v hudební sekci montuno přijetím svého afrického a konžského dědictví: „Yo no soy Rodríguez / yo no soy Travieso-Já nejsem Rodriguez/Já nejsem Travieso… ”Yo soy Lumumba / tal vez soy Kasavubu / yo nací del África /. .
Já jsem Lumumba(první ministr Conga po kterém bylo pojmenována i pěší zóna v Havaně)/též jsem Kasavubu(první prezident Konžské demokratícké republiky Congo)

playlist de Arsenio

https://www.youtube.com/playlist?list=PLZJRb0TMSqwPsp1QqvXc9aH9N3nY

Benny Moré ”El Barbaro del Ritmo”

Benny vlastním jménem Bartoloměj Moré se narodil 24 srpna 1919 v Santa Isabel de las Lajas, Cienfuego,Kuba a umřel 19 února 1963 ve věku 43 let v Havaně.Pokud je hudba duší Kuby, Benny Moré by byl srdcem kubánské populární hudby. Není proto těžké pochopit důvod tolika oslav na ostrově letos v létě, kdy bude Bartolomé Maximiliano Moré Gutiérrez starý 100 let, 24. srpna. Přezdívali ho jako ”El Barbaro del Ritmo” nebo ”Sonero Mayor”  a na jeho počest byly zorganizovány po celé zemi: výstavy, koncerty, soutěže, dokumenty, prezentace knih a dokonce album velké dámy sociálního klubu Buena Vista, Omary Portuondo, který ve věku 88 let chtěl nahrát 10 písní, které Bennyho proslavily, počínaje skladbou, kterou složil na začátku padesátých let Dámaso Pérez Prado skladba Bonito y Sabroso se kterou přiváděli plné taneční sály doslova k šílenství.Benny zde zpívá :„Krásné a chutné  mexické ženy tančí mambo , pohybují pasem a rameny stejně jako kubánské ženy “.

V té době ho nazvali princem Mambo v Mexiku, ačkoli to byl jen jeden z mnoha aspektů, vzpomíná Portuondo. Sonorský starosta začal pracovat jako dítě ve městě Santa Isabel de las Lajas v Cienfuego, kde žil se svou matkou a 17 bratry, z nichž všichni byli potomci konžských otroků. Protože byl malý, zpíval a doprovázel se tresem a jeho tón byl tak rafinovaný, že upoutal pozornost velkého Miguela Matamorose, který mu otevřel díru ve svém triu a vzal ho do práce s ním v roce 1944, když už byl jeho hlas slabý.S Donem Miguelem Moré nahrál své první album, které obsahovalo stejně chytlavé písně jako ”La Penicillina”, které hovořilo o lécích na milostnou nemoc.
S trio Matamoros udělal Bartoloměj( ještě známý jeho původním jměnem) dlouhé turné po Mexiku až se nakonec oženil se sestrou Juana Bocanegra Durán a na radu kytaristy skupiny Rafaela Cueta změnil své jméno na Benny inspirací svého oblíbeného jazzového hráče Bennyho Goodmana. Během svého pobytu v Mexiku spolupracoval s různými skupinami, až ho jednoho dne seznámili s mužem z Matanzas Pérezem Pradem, pro jeho vzhled pokřtěný ”Cara de Foca”, s nímž rozvíjel krátkou, ale intenzivní spolupráci.
Hudební žánr Mambo triumfoval kdekoli, kde byl představen jako například v kině.A stejně jako Pérez Prado, Moré se objevil v několika mexických filmech té doby vedle kubánského rumbisty Ninóna Sevilla, oblečeného ve svých malebných bundách s nadměrnými rozměry a širokými kalhotami vzhledem, který se brzy stal módou této doby. Roku 1949 a 1950 byly roky intenzivní činnosti pro oba hudebníky, když společně nahrávali několik velmi úspěšných a výživných alb, s kulatými tématy jako Anabacoa, Rabo y oreja, Mambo Salad, A romper el coco a María Cristina. V té době Bennyho sláva rostla bez přerušení a orchestry se skvělými muzikanty tomu napomáhali velkou měrou.Jedním z nich byl i saxofonista ze Santiago de Cuba Marian Mercerón, který se proslavil ve skladbě Bonito y  Sabroso, s nímž by se vrátil na ostrov začátkem padesátých let a přijal pozvánku do kubánského rádia a televize.  Bylo to poprvé, kdy žánr taneční hudby používá harmonické postupy, které byly donedávna monopolem skladatelů kvalifikovaných jako moderní, a které proto vyděsily velkou část veřejnosti.
Třicet let po smrti Péreza Prada – v roce 1989 v Mexiku – přetrvává debata o otcovství Mambo (někteří trvají na tom, že jeho skutečným stvořitelem byl Arsenio Rodríguez, jiní ujišťují, že to byl Orestes López, autor danzón Mambo v roce 1939 ). Samotný Benny Moré ze záznamu zaznamenaného v roce 1949 zasáhl do kontroverzního zpěvu:  „Kdo vynalezl mambo, které ženy šílí? / Kdo vymyslel tuto bláznivou věc? “Ten chlapík s utěsněnou tváří!”.
Krátce poté, co se vrátil Benny na Kubu s Mercerónem, se v Havaně objevil s orchestrem Bebo Valdése a v roce 1953 založil slavnou obří kapelu s kterou na Kubě i v Americe vytvořil doslova poprask.  Za doprovodu velmi známých hudebníků, jako jsou trumpetista Alfredo Chocolate Armenteros, bubeník Rolando Laserie, zpěvák Fernando Álvarez a trombonista Generoso Jiménez, se kterým napsal četné aranžmá pro svou legendární velkou kapelu. Benny neměl hudební vzdělání a neznal noty,takže se po celou dobu své kariéry spoléhal na své hudebníky, aby dobře přepsali jeho brilantní intuici do hudebních partitur. Od první prezentace obří kapely, kterou Benny Moré nazval ”MI querida tribu”(Můj drahý kmen), byl absolutním úspěchem.  Jeho podivný způsob dirigování a báječné orchestrace jeho obrovského souboru, tvořeném desítkami předních umělců, kteří byli na pódiu vedeni pouze improvizacemi a Bennyho instinktem(proto ta přezdívka el Barbaro del Ritmo) vytvořili  revoluci na hudební scéně té doby.  Benny syntetizoval všechny žánry, tradiční Trovu, Son montuno, kytara, musica tradicional, Jazz,Serenáda a spousta dalších.Každé album bylo opravdovou lahůdkou a mezi nejůspěšnější bylo určitě ” Para…que llego el Barbaro” r.1958, s písní ”Camarera del Amor” věnovaná servírce, která ho zbláznila:“Sírveme, un trago de ron / y toma tu cerveza, junto a mi corazón / tú eres la camarera de mi amor”Překlad:„Nalej mi panáka rumu  a vypij si své pivo společně s mým srdcem…Ty jsi servírka mo je láska“.

V roce 1963, v posledním rozhovoru, který dal novinám ”Revolución” měsíc před smrtí předčasně, kvůli cirhóze jater(následek nadměrného pití rumu) hudebník ukazuje novináři ohradu s berany, kuřaty, prasaty a dalšími zvířaty, které měl Pokřtěn jménem slavných umělců … „Pojď sem, Elvis Presley, pojď sem jíst s tatínkem“, říká dívce … Mnoho z těchto příběhů a dalších anekdot se objevuje v knihách, esejích, sbírkách fotografií a také v dokument Poslední dny Bennyho Morého, který byl představen při 100 výročí 24. srpna 2019 na Kubě v den jeho narození.
Jeho  texty písní jsou nesmrtelné a to i v interpretaci legendární zpěvačky Omara Portuondo. ”Siempre tu voz” je název alba a zahrnuje evokativní revizi pasu a ramen žen z Mexika a Havany (pěkné a chutné) pro „šťastnou noc, když jsme oba znali naši lásku“ -”OH VIDA” a také pro „vášeň, kterou mé srdce pociťovalo, když tě vidělo u moře“ (”Hoy como ayer”). Nemohl jsem nechat ujít „Nechte mě přemýšlet o neúspěchu, který jste měli včera. Přestaňte snít o minulosti, která se už nemůže vrátit“  ani Afro-kubánská Mata Siguaraya, která mluví o posvátném stromu, který je na Kubě domovem božství jako Changó, bůh hromu, mužná krása a hudba v náboženství Santerie. Přesto, i když uběhlo 100 let prosím zastavte se přijel EL BARBARO DEL RITMO.

Zde pro Vás ukázka SONU v tanečním provedení Leon y Saška…

Ukázka z pravidelného kurzu SONU ,který si již drží tradici a oblibu našich nadšených studentů již 3 rokem…