cz/ en

Salsa historie

Většina muzikologů se shodla na tom,že původ salsy pochází  nepopíratelně z kubánského sonu .

Možná i proto se domnívají,že prvním exponentem salsy byl afrokubánský  baskytarista Ignacio Pineiro, který založil slavný Septeto Nacional a v roce 1927 hrál se skupinou v Apollo Theater a v Chicagu na světové výstavě v roce 1933. Pozoruhodné je, že původ názvu salsa – který nyní zahrnuje spíše široká škála stylů od španělské hovořící Karibiku – lze vysledovat právě od Ignacio Pineira,který skomponoval legendární skladbu “Echale salsita”.

Pro pikantní chut’ dá poslouchat tomuto složení duch původního zvuku.

Rytmy a perkuse jsou velmi shodné  se salsa zvukem jen  chybí větší orchestr hudebníků,který začal být výraznější až v průběhu roku 1950,kdy získalo na síle mambo,son montuno y chachahá.

Velkou zásluhu na vývoji salsy mají především legendární muzikanti ikony kubánské muziky jakými byli bezesporu Benny Moré,Chano Pozo,Arsenio Rodriguez,Cachao Lopez,Perez Prado,Celia Cruz ze známé kapely La  Sonora Matanzera a Mongo Santamaria.

Většina z nich emigrovali ve 40,50letech do USA ,kde se vlna kubánských rytmů mísila s jazzem.

”El Barbaro del Ritmo” Benny Moré král mambo a bolero,který je pro všechny na Kubě otcem Casina, Sonu a patronem kubánské muziky.

Legendární skladby Benny Moré proslavil později jeho velký obdivovatel skvělý muzikant a zpěvák z Venezuely Oscar De Leon,který  se velkou měrou zasloužil o popularitu kubánské muziky po celém světe. Zde je záznam z koncertu na Kubě roku 1983 kde si ho celá Kubá doslova zamilovala a byl to jeden s velkých impuslů pro oživení kubánské populární muziky po revoluci.

Když zašátráme trošku v minulosti zjistíme,že v polovině 14 století se v Evropě na území Francie ve Versailles tančí styl la contrandanse a taktéž na královském dvoře ve Španělsku.

Později během koloniálního období se tento styl přemístil již pod názvem CONTRADANZA na Haiti a do Havany na Kubu.

Velmi důležitým  impulsem pro rozvoj rytmu Sonu na Kubě byla silná vlna přistěhovalců z Haiti na východ-Oriente Santiago De Cuba.První vlna byla tzv la contradanza criolla což byla kreolská verze contradanse s africkou instrumentální interpretací. Druhá vlna přistěhovalců přišla v polovině devatenáctého století z Haiti a přispěla také ke vzniku kubánské sonu.Contradanza inspirovala muzikanta a kompozitora Miguela Failde z provincie Matanzas,který založil koncem 19 století nádherný hudební styl DANZÓN díky jeho kráse tanec,který doprovázel orchestry hrající tento hudební žánr se stal danzón národním tancem Kuby.

Později  roku 1952  se zrodil hudební žánr jedno z dětí danzónu a to byl celosvětově známý styl EL CHACHACHÁ vytvořen kompositorem Enrique Jorrín v Havaně. První Rueda,která se tancovala v 50 letech byla rueda de chachachá až později začátkem 60let se začala rueda aplikovat též v Casinu původní název pro námi známou Salsu ,která.

Vokální tradice a rytmy bubnů jsou ústřední roli v náboženských a sociálních praktik Afričanů.Důležitým aspektem je sdílená muzikálnost. Jeden z hudebníků hraje zvláštní a jedinečný rytmus (klíč) a ostatní muzikanti hrají společně polyrytmy.Právě polyrytmy byly převedeny do konceptu kubánské rumby a následovně i do kubánského sonu na kterém stojí i současná salsa.Nejtipičtější základní rytmy ,které udávají a drží rytmiku je tzv  ”la clave”(klíč)

U rumby je to rytmus 2/3

a u sonu 3/ 2 oba dva tyto styly mají silný původ z afrických rytmů.

Sborový zpěv tzv coro-el pregon v salse  pochází  taktéž z náboženských obřadů, kde byly písně pod vedením náboženského vůdce afrického kmene.

Způsob kompozic kubánské muziky se lišila v druhé polovině devatenáctého století  v závislosti na zeměpisné poloze. Na východě byla hudba založena na jednoduchém rytmickém akordu doprovázeného občasnou improvizací tresu a držení rytmiky s la clave. To vše jsou základní vlastnosti, které jsou právě v současné salse.Hudba na západě měla blíže k Evropě.Přístroje se podobaly těm z francouzských orchestrů. Tato struktura orchestrů pak usnadnila vstupu jazzu do kubánské hudby.

Velkým impaktem pro kubánskou populární muziku přišel roku 1972  kapelou  Irakere založenou úžasným pianistou Chucho Valdés(syn legendárního Bebo Valdes),který se jako jediný kubánský muzikant žijící na Kubě může pyšnit 5 Grammy Awards a 3 Latino Grammy Awards.Hudební styl s kterým kapela přišla na kubánskou scénu měl nádech amerického jazzu se silným základem afrokubánského folklóru Yoruba.Chucho Valdés společně s velkými muzikanty jako Arturo Sandoval,Paquito de Rivera,Jorge Varona,Carlos Emilio Motrales,Carlos de Puerto,Bernardo Garcia a Oscar Valdés procestovali celý svět a ohromili tíce ticíce fanoušků na jazzových festivalech po celém světě.

Tento stylu obdržel název AFRO CUBAN JAZZ což je i současná timba,která dostala na síle až na začátku 90let,ale kapela Irakere je bezesporu matkou timby.V 80 letech měla tato kapela silnou pozici na domácí scéně společně s Juan Formell y su LOS VAN VAN.

Začátkem 90let přišla nová kapela NG LA BANDA včele s kompositorem a skvělým flautistou Jose Luis Cortes,kteří doslova zbláznili celou Kubu se svým energetickým stylem kubánské timby,která začala psát novou etapu populární kubánské muziky pod jménem TIMBA.

https://www.youtube.com/watch?v=8db5lBtkF3s

Přidali se samozřejmě i kapely jako Los Van Van(hrají převážně styl songo),Issac Delgado,Dan Den,Paulito FG,Opus 13,Manolito y su Trabuco,Adalberto Alvarez,Manolin Medico de la Salsa,Charanga Habanera a mnoho dalších…

V období let 2002 až 2009 začala kubánská timba mírně stagnovat a to díky horečce zvané Reggeaton(pouliční karibský hudební styl inspirovaný americkým hip hopem,který se zrodil v Puertoricu),který doslova omámil celou Kubu.

Roku 2008 přišel velmi důležitý oživující impuls pro kubánskou muziku a tím byl bezesporu jeden z nejlepších kubánských trumpetistů Alexander Abreu,který doprovázel od roku 1998  přední kapely kubánské hudební scény jako Los Van Van,Manolito y su Trabuco,Issac Delgado,Paulito FG y su elite,Tumbao Havana a mnoho dalších…Jeho nápad založit si svoji kapelu společně se svými bývalími spolužáky  z hudební konzervatoře a muzikanty,ktaří dominovali v 90 letech v kubánské populární timbě.

Byl to jeden s velmi důležitých historických  okamžiků pro kubánskou muziku když na scénu přišla kapela HAVANA DE PRIMERA včele s trumpetistou,který se zároveň stal lídrem a hlavním zpěvákem kapely.

S  albem ”Haciendo historia” doslova ohromili celý kubánský národ a Havana de Primera měla během jednoho roku fanoušky nejen po celé Kubě,ale i po celém světě.

Tento impuls byl zlomový a velmi důležitý pro kubánskou muziku,protože namotivoval i ostatní kapely na kubánské  hudební scéně a zvedl úroveň kubánské muziky o úroveň výše.

Havana de Primera od té doby již vydala další album pod názvem Passaporte kde skladby jako ”Carita de Passaporte” a ”Al final la vida” sklidily velký úspěch a byly dlouho v čele latino top ten v Italii,Francii a Miami.

Singl ”Me dicen Cuba” je hitem v salsa klubech po celém světě:

https://www.youtube.com/watch?v=S4c2ynj7FnA

Struktura písniček v salse a timbě 

 

Základní sekce

 

Cuerpo

 

(obvykle) začátek písničky (1-3 minuty), zpívá hlavně/pouze sólový zpěvák, většinu času rytmická sekce hraje tzv. marcha abajo (klidně a bez zvonců, hrají bonga a timbalero hraje na korpusy timbales)

Montuno

Druhá část písničky, kde se kapela víc “rozjede”, přidává se coro (backing vocals), dechové sekce atd. Rytmická sekce se různě střídá (viz rytmické sekce v timbě), většinu času typicky hraje tzv. Marcha arriba (narozdím od marcha abajo intenzivnější konga, místo bongocero místo bong hraje na zvonec, timbalero také hraje na zvonce)

Kromě sól na různé nástroje se v salse a timbě vyskytují téměř vždy následjící typické pasáže:

Coro a guías/pregones

Část montuna, kde se střídá coro (opakující se chytlavý text, který zpívají další zpěváci) a sólový zpěvák, který na něj odpovídá (většinou) improvizovanými frázemi

Mambo

Intenzivní melodická fráze dechové sekce, někdy dohromady s coro

Rytmické sekce v timbě

V timbě existují další specifické části montuno sekce, kde tanečníci většinou tancují tzv. Despelote, a které se nevyskytují v salse. Každá část většinou trvá jen několik taktů. Nejobvyklejší jsou:

Presión

Většina nástrojů ztichne, ozývá se často jen piano (které hraje své tumbao) a většinou explicitně hraje clave. Ostatní nástroje ztichnou nebo hrají velmi minimalisticky.

Zde víc povídání a ukázky (video je španělsky)

Masacote

Podobné presión, ale konga hrají dál (jiný rytmus než obvykle), hrají i zvonce. Někdy piano a basa hrají unisono.

Zde víc povídání a ukázky (video španělsky):

 

 

Bomba

 

Nejintenzivnější část timbového aranžmá, basa hraje velmi rytmicky s množstvím slidů a slapů, ostatní rytmické nástroje hrají s velkou intenzitou.

V timbě může docházet ke změnám rytmiky asynchronně se zbytku kapely (dechy, zpěváci, …), takže uprostřed refrénu se může několikrát změnit co hraje rytmická sekce, ani by se změnila

Zde víc povídání a ukázky (video je španělsky): https://www.youtube.com/watch?v=kmUtsa_FdFg

Rozepsané ukázky z workshopu

 

La Cuenta Decisiva (Pupy y Los que Son Son, album Pasándola bien)

0:00 – intro

0:18 – začíná cuerpo, sloka (marcha abajo)

0:51 –  první coro (střídá se marcha arriba a abajo), proložené sólem na trubku 1:15, pak zase první coro

1:44 – přechod do montuno sekce

1:52 – začíná montuno sekce, druhé coro (marcha arriba), guías/pregones

2:47 – začíná mambo sekce (dechová sekce plus zpěvák), pořád marcha arriba

3:10 – začíná třetí coro

3:40 – začíná druhá mambo sekce

4:04 – čtvrté coro

4:26 –  presión

4:38 – masacote (tady slouží jako přechod zpět do mamba)

4:47 – mambo + znovu čtvrté coro

5:20 – outro (podobné jako intro)

Una Aventura Loca (Havana d’Primera, Será que se acabó, cover, původní autor Manolín el Medico de la Salsa)

0:00 – intro (začíná jako presión)

0:22 – cuerpo (střídá se marcha abajo a marcha arriba)

1:22 – začíná montuno sekce, coro 1, marcha arriba

1:53 – mambo (lze si všimnout, že to, ač po začátku, frontman posluchačům hlásí, to je běžné)

2:12 – coro

2:23 – presión

2:33 – coro 2

3:02 – coro con mambo

3:23 – coro 3

3:33 – bomba/masacote (přes to pořád coro)

3:53 – marcha arriba (pokračuje coro 3)

4:14 – bomba (přes to coro con mambo)…klimax písničky

4:34 – pokračuje coro a přes něj sólo na syntetizátor až do konce písničky

4:53 – outro

Taneční styly z kterých se zrodila kubánská salsa na Kubě známá jako Casino :

Son cubano

Danzón

Chachachá

Mambo